Reportáže

První co mě napadne, když se řekne Cocos islands, jsou proudy a mnohočetné termokliny. Nejen horizontální, ale i vertikální. Není výjimkou, že váš buddy, dobře v mém případě někdo random ze skupiny, byl ve stejné hloubce, necelé 2m ode mě a stejně byl za mlhou v proudu vody o jiné teplotě. 

Na hladině jsme měli 29°C-30°C, nejméně jsme naměřili 25°C ve 41m, což byl také největší zjištěný teplotní rozdíl. Obvyklá byla teplota 27°C v 32 m. Další zajímavostí, většinou poblíž útesů, byly vzestupné a sestupné proudy, které s námi lomcovaly i v hloubkách pod 25m. Litat si v trimu 1m nahoru/dolů nebyl problém. 

Druhé co mě napadne je, perfektní servis posádky. Vše začíná na hotelu, kam pro naši výpravu přijela dvě auta. Jedno, na latinskou Ameriku, pohodlný bus pro potápěče, druhý truck, zhruba o velikosti Avie pro zavazadla. Avie navíc měla vestavbu na bezpečné a pohodlné uložení příručních zavazadel, zatím co na podlaze nákladního prostoru byly velmi komfortně a bezpečně uložena hlavní zavazadla. Každé zavazadlo nakládali, jako kdyby bylo jejich vlastní a obsahovalo křehké předměty. 

Přesun z hotelu v San Jose do přístavu Puntarenas, by při prázdné silnici trval hodinu a půl. 

Loď není úplně výstavní kus dovezený z Pařížské. Logo lúje a vitóna na ní nenajdete, ale je pohodlná pro 20 potápěčů a posádku, prostorná kuchyně dávala tušit pestré stravování. 

Jediné co bych vytkl je, že saze z výfukových spalin komína dopadají na obě paluby, které nejsou umývané tak často jako jsme zvyklí v Egyptě. Takže všichni strana máme černá chodidla, není úplně výjimkou, když jsi umažeme oblečení, nebo výstroj. 

Dopravu na lokalitu a zpátky řeší 2 zodiaky na kterých také zůstává kompletní výstroj a infrastruktura lidi obstarává plnění nitrox 31 přímo na zodiaku. Výstup do zodiaku pomocí pohodlného žebříku byl příjemný bonus.

V jídelně byly trvale tři nápojové automaty na ice tea, aloe vera a lemonade. Stejně jako barel na vodu. Příjemným překvapením byl multifunkční kávovar. Takže výborné espresso, dopio, různá latečka, stejně jako pivo, bílé/červené víno byly k dispozici prakticky neomezeně, vše zahrnuto v ceně zájezdu. Jídlo jsme měli bohaté, pestré, chutné. K snídani jsme si objednávali vaječné omelety podle chuti a vkusu, ovoce a pečivo bylo v bohatém a dostatečném množství, celkový dojem byl jako kdybychom byli v hotelu all in.

Závislost na mobilu sytil starlink, kde za 40$ jsme si koupili 8GB dat, ale nevím jak limit počítali, protože jsme každý spotřebovali násobky 8GB.

Ano, kromě ceny zájezdu jsme měli ještě různé platby. Za 15L láhev a nitrox 31% na všech 21 ponorů stálo 300 US$. Park fee a pojištění záchrany na Cocos 585$. Tip posádce, navrhovaný 500$.

K samotnému potápění- pod vodou bylo hodně odpočívajících žraloků bělocípích, kladivounů, žraloků galapážských, ale díky silným proudům a termoklinám, různě promíchaným, také často nebyli vidět. Místo velký hejn žraloků proto můžeme pozorovat spíše malé skupiny či jedince. Na druhou stranu, každý ponor znamenat setkání s něčím. A když už jsme mysleli, že ponor bude o ničem, dostali jsme mantu na 25min, která opakovaně najížděla do potápěčů a nastavovala břicho bublinám našeho vzduchu. 

Ano, potápěli jsme se na čističkách a viděli jsme hejna kladivounů, ale vše co není na metr ode mě nemá cenu fotit ani točit na video. Bylo frustrující vidět, že ve vzdálenosti 10+metrů je hodně pohybu, ze siluet šlo rozeznat, že se jedná o kladivouny, ale bylo to jako dívat se na film přes mikrotenový sáček. 

Z mého pohledu a zkušenosti je Malpelo lepší volba, a nevadí mě, že poněkud monotematická ( kladiva, kladiva, kladiva, občas siba).