Reportáže

Je pátek odpoledne, pracovní týden skončil a já nijak rychle, díky kolonám na dálnici, mířím směr Dubová. Dorážím skoro přesně po 2 hodinách jízdy, v 19 hod. Je tma, a už je tady tolik aut, že nemám pomalu kde parkovat. To se ještě nestalo. A po mě přijíždějí ještě další. Povídáme své zážitky a sedíme hodně přes půlnoc.

Ráno každý pomalu vstává, a těšíme se na naplánovaný výlet, tentokráte v režii Aleše Kocourka. Auty se přesouváme do městyse Uhelná Příbram, odkud vyrážíme dál již po svých. Po modré značce směr vrchol Kubík, zde se nachází dominantní skalní útvar Kobyla. Aleš v sobě objevil geny z kamzíka a jako jediný na vrchol Kobyly vylezl. My všichni ostatní jsme si výhled na krásnou scenérii Železných hor museli nechat zajít. Dále jsme pokračovali po modré až ke „Zkamenělé řece“, což je geologický úkaz po třetihorním ledovci. Zkamenělá řeka je pruh rulových kamenů nepřehlédnutelné velikosti, v lesním porostu a nevynechali jsme příležitost zde udělat společnou fotku. Toho se ujal Paľo Král, měl stativ a fungovala mu samospošť :-). Pokračovali jsme lesní a polní cestou, prozkoumali několik hrází malých rybníků a vrátili jsme se zpět do Uhelné Příbrami. S obědem jsme to moc nevychytali, příprava trvala déle než 1,5 hodiny a tak docela rádi opouštíme restauraci Harmonie a jedeme se podívat na lom Borek. Je to zatopený lom mezi Chotěboří a Golčovým Jeníkovem. Kámen se zde těžil od druhé světové války až do roku 1992. Lokalita je dnes využívána ke koupání a hlavně k potápění, když maximální hloubka lomu je 30 metrů.

Hezké počasí jsme si užili dopoledne a nyní, když jsou na obloze docela zlověstné mraky, míříme zpět na Dubovou.

Protože přijel Hugo Haberman a Paľo Král, večerní produkce filmů bude zajímavá. A byla, bylo opravdu na co koukat.  Velmi poutavé filmy, které natočil Hugo, zejména příběh rybníku Farář, nebo oba díly filmu Tajemství ukrytá pod hladinou sklidily potlesk. Také Paľo měl připravených několik filmů z prostředí Tatranského národního parku. Všechny nás chytil film o slepé štice, kterou filmaři měli možnost sledovat 3 roky. Také příběhy poraněných kamzíků, které se pracovníci Tanapu snaží zachránit, byly skvělé. Opět se čas přetáhl přes půlnoc a tak jdeme na kutě.

Ráno je připravená tradiční střelnice, někteří z nás odjíždějí domů.

Podzimní Dubová 2016 se povedla.