Reportáže

Jako téma zářijového výletu jsem si vybral Měsíčníka svítivého (Mola mola).  Využil jsem služby fy tethys.cz, jejíž spolumajitel Tomáš Kotouč odvádí pro své klienty výborné služby. Tomáš má výbornou zkušenost s výskytem měsíčníků z lokalit kolem ostrova Nusa Penida, který leží v jihovýchodním sousedství ostrova Bali. Potápěcí a transportní služby zajištovala Jeglíková Monika z penida-diving.com. Nespornou výhodou dive centra jsou české služby, pohodově ovlivněné balijskou ochotou vyhovět a pomoci. Monika ve spolupráci s místními nastavila příznivé ceny nejen pro samotné ponory, ale též pro stravování a ubytování na základně.

Hned první ponor jsme měli na lokalitě MM point. Měl jsem roční pauzu od posledního ponoru a tak se mi „check dive“ stal vpravdě silným zážitkem. MM point je skála, která má cca 15m pod hladinou tvar podlouhlé lavice, přes kterou se i mírný proud valí slušnou rychlostí. Jediného měsíčníka jsme viděli cca ve 25m, avšak jsa bez fotáku, nemůžu sloužit. Zatímco na hladině byly naše lodě vykázány z lokality, tak pod hladinou se změnil proud a začalo to „téci“ opačným, než-li předvídaným směrem. Ze závětří se rázem stala návětrná strana. Sílící proud roztrhnul skupinu a než jsem se rozkoukal, byl jsem sám. Nevěděl jsem co dělat dřív, zda klidnit oběhovou soustavu a dech, nebo si hlídat ploutev jejíž řemínek se mi utrhnul těsně před zanořením a bleskově jsem ho nahradil provázkem uvázaným dvojitým tkaničkovým uzlem. Nebo se pokoušet najít někoho ze skupiny, nebo… a to mi trvalo nejdéle (neb jsem měl, jako všichni deko a čekal jsem na snížení nasycení), prostě se té skály porostlé měkkými korály pustit a „proletět se“. Přelétl jsem kamennou lavici jako nic a skončil v pěkném vracáku, který měl tendenci představit mi odvrácenou stranu skalisek MM pointu. Spidermanovsky jsem se ručkujíc po dně dostal na volnější vodu a lehce vyplašený jsem se dočkal člunu.

Mezitím se na hladině se odehrávalo drama v duchu policíí prosazovaného, ad hoc nově vymyšleného pravidla, že MM point je vlastně rezervace, tudíž tam potápěči nesmí. Ironií je, že rybáři se o tomto zákazu nedozvěděli. Ale to se prostě děje. Měsíčníka jsme už, přes veškernou snahu nepotkali. Výstrojové doporučení znělo, vemte si silnější neopreny, voda bude chladná. Mnooo člověk míní a příroda mění. A tak si příroda krátce před naším příjezdem zahrála na notičku nevyzpytatelnosti. Změnily se proudy a voda v námi dosažitelných hloubkách (kolem 50m) byla na měsíčníky příliš teplá (27°C-29°C).

Chybějící měsíčníky nám na "čističce" Manta 66 vynahradily „neukázněné“ manty, kterých bylo i 5-8 najednou a občas došlo i k nechtěné interakci s potápěči.

Po týdenním pobytu na Nusa Penida část výpravy zamířila na ostrov Bali do města Ubud. Zde však reportáž ukončím, neb nechci provokovat líčením týdne pohody a klídku, úsměvů. Byl to pro mě čas přítomného okamžiku kdy člověk neřeší co je zítra či co je včera… teď je prostě teď a o tom týden na Bali byl. Jasně, viděl jsem rýžová pole, vodní lázně Tirta gangga, jezera Bratan, hinduistické chrámy a svatyně. Že se na Bali skoro nic neřeší bude patrné z faktu, že jsem za 2€/den projel na skutru nízké stovky km (v průměrné rychlosti kolem 25 km/h),  z toho stovky metrů v protisměrných kolonách (nikdo nenadával, uvyklí řidiči s úsměvem uhýbali z cesty), červená je spíše orientační světlo naznačující "možná bys měl průjezd křižovatkou zpomalit" a klakson něžně naznačuje "ahoj, já jsem tady taky" … ale to vše se dá najít na googlu. Ovšem ten pocit vnitřního míru a pohody na který se tam člověk naladí, to se těžko popisuje… jo a pro ekonomy, ceny jsou tam za hubičku ;-) aneb je v pohodě, když si do zítřka půjčíš pár set tisíc...