Reportáže

Na Malpelo(viz Wiki) jsem se vrátil po několika letech. S lehkou nostalgií jsem se v duchu rozloučil s katamaránem Inulou, Arvidem a jeho kapitánským klidem a nastoupil na Yemayu. Je skoro zbytečné popisovat komfort skutečné lodi, neb Yemaya tento rok končí a v oblasti od 2018 bude fungovat nový operátor, nová loď…Ale přeci jen, velké prostory lodi, jak ke spaní, tak k jídlu dopřávaly pohodu komfortního odpočinku. Možnost  sledovat „letní představení“  ze života kolonií fregatek, terejů, racků, buřňáků z lehátka či  "přední řady" horní paluby s šálkem čaje, kávy, limonády  v ruce,  nohy nahoře, čekat co vymyslí nadaný kuchař, který nám podstrojoval jak ve 4* hotelu, vše poskládané do spokojenosti, bylo rychle zažitým obyčejem. 

Bylo příjemné dorazit na Malpelo (cca 370 km od panamských břehů) tentokrát odpočatý. Trochu nezvyk, že cestou nebyla žádná, motor zastavující, porucha, jako to známe z Inuly.

Nadšený, že zase můžu dýchat voňavý mořský vzduch, jsem se těšil až zahlédnu známou siluetu ostrova. Už jak se loď blížila na kotviště v zátoce „La Cara del Fantasma“, zatajil se mi dech že se vracím na moje oblíbené místo. 

Yeamaya má kapacitu 12 diverů, obsluhovaných ve 2 zodiacích, aby se střídaly lokality a udrželo se minimální vyrušování/plašení tak krásných stvoření, jakými kladivouni bronzoví jsou. Prostřídali jsme, ve 3 ponorech denně, většinu míst kolem ostrova. Jižní- David,Saul, La Gringa, El Sahara, západní- La Nevera, severní - Los Tres Mosqueteros jen jako nástin. Každá lokalita je trochu jiná, se společným jmenovatelem bohatého podmořského života.

Naše skupina měla štěstí, že byla ve správný okamžik na správném místě. Žraloci hedvábní (silky shark, cca 2-2.8 metru) se spolu s tuňáky (jedinci tak do metrové velikosti) přímo před námi, skoro 20 min, v 17metrové hloubce, v baitballu krmili, jak ve fastfoodu. Dostali jsme „odkudsi“ Dar pozorovat tu krásu v proudu a ze vzdálenosti 1-3 metry. Těžko odhadnout jejich množství. Tak když umenším vjem, za reálné považuji vyšší desítky krásných silkáčů, nižší desítky ostatních dravců a lovců. Obdivoval jsem jejich vláčné pohyby a vzápětí skokové zrychlení za kořistí, aby v ladné otáčce plavali pro další sousto do hejna sardinek(?), které nevědělo, kam se má schovat.

Skoro pravidlem bylo pozorovat na ponorech žraloky velrybí- whale shark. Někdy kolem nás projeli jak autobus, jindy se zase ležerně nechávali okukovat. No ležerně, pozorování zblízka pro nás vždy bylo o plavání „proti manometru“ signalizujícímu tenčící se zásoby vzduchu. Velrybáci na Malpelu jsou větší, mohutnější než na filipinách (např.Donsol) či Maledivách, velmi podobní (možná stejní) jako na Galapágách. Prostě obrovská, krásná paryba.

Galapážského žraloka kolem 3 metrů jsem tentokrát pozoroval bohužel jen z dálky, tak 8-10m, někdy i dále. Plaval si svoji sem-tam trasu v 10 metrech na La Nevera a jiných lokalitách a nepustil mě k sobě.

Tomáš Kotouč z www.tethys.cz, jehož snímky jsem si vypůjčil dokáže popsat biotop podrobněji, přesněji vyjmenovat snad i osobní příběh jednotlivých ptáků. Jeho pojmenování hejna kranasů, chňapalů, barakud, či bodloků, jsem si pro sebe převzal jako ryby/ryby/ryby. Krásné, ale stále ještě jsem fascinován většími a pro mě vzácnějšími stvořeními. Jsem schopný vzpomenout až pro mě lépe zapamatovatelné siby-opet ve slušných množstvích tj. tak cca 50 a více za pobyt. Tuňáci-nevyfotitelná ryba. Pokud je žralok rychlík, tak tuňák je raketa. Delfíni migrují sem tam kolem ostrova snad podle jízdního řádu ve snad stovkových hejnech tak často, že se nám kolikrát ani nechělo vstávat ze židle.

Pod vodou na Malpelu diver prostě neví kam se dřív dívat. Protože pokud pozorujete jeden zázrak, mimo vaše zorné pole vám jiný uniká. Stejně jako v životě. Proto jsem se učil odpojit se pod vodou ode všeho a jen s dětskýma očima sledovat, co se dělo přede mnou, Ok dobrá i za mnou, popravdě i nade mnou a pode mnou :-). Pokaždé jsem viděl -  Představení.

Foťák jsem tentokrát s sebou nebral, stejně tak Aleš Kocourek. Potápěli jsme se po nějaké době zase jen tak na oči. Popsal jsem jen pár okamžiků, nevím jak stručně shrnout zážitek z potápění v rezervaci s roční kapacitou cca 600 diverů, kde u ostrova smí kotvit jen jedna loď. Jste tam prostě sami, jen vy, pár kamarádů a Malpeloooooo

snimky (c) Tomáš Kotouč, www.tethys.cz